Pracovníci Slunečnice

Šárka

Šárka Zimová Dostálová, vedoucí projektu, ředitelka Slunečnice, o.s.
„Tréninková kavárna-palačinkárna pro lidi s postižením je moje srdeční záležitost. V roce 1993 jsem začala pracovat s postiženými lidmi - v ústavu s typickým polovězeňským režimem, jak bylo zažité v éře komunismu i po něm. Za těch 16 let se ale hodně změnilo. To že se nám podařilo odbourat předsudky a společenská stigmata postižených natolik, že mohou pracovat v běžných zaměstnáních jako plnohodnotní lidé, považuji za obrovský úspěch."


Veronika Třebická-Tomanová

Ing. Arch. Veronika Třebická Tomanová, koordinátorka projektu
„Jestli chcete někomu pomoct, darujte mu příležitost dělat vlastní rozhodnutí. Všichni cestujeme za vlastní zodpovědností. Všichni máme úžasné talenty a nikdo nemá důvod povyšovat se nad někoho dalšího. Slunečnice pro mě znamená výjimečnou terapeutickou firmu. Přeji si aby lidé znovu našli vděčnost“


Ivana

Mgr. Ivana Páralová, vedoucí sociálních služeb ve Slunečnici, o.s.
„Posláním tréninkového programu, který běží v kavárně Na Cestě, je pravidelně podporovat pracovní návyky a dovednosti dospělých lidí s mentálním, kombinovaným a tělesným postižením, kteří nejsou dlouhodobě z důvodu svého postižení umístitelní na otevřeném trhu práce nebo na pracovišti potřebují asistenční podporu. Jsem šťastná, že tuto službu můžeme poskytovat v tak pěkném a přirozeném prostředí, v centru města a nikoli za zdmi, kam by se běžný člověk neměl šanci dostat…“


Mirka

Mirka Špátová, vedoucí kavárny
„Moje osobní motto je: Nikdy nedělej druhým to, co nechceš, aby dělali tobě. A v tomto duchu se snažím vést i zaměstnance v naší kavárně, aby byli hostům schopni nabídnout opravdu jen to nejlepší.“


Eva

Eva Nistorová, asistentka sociálně-terapeutické dílny
„Než jsem nastoupila do Slunečnice, pracovala jsem jako sekretářka. Vnitřně mě to ale neuspokojovalo. Teprve poté, co jsem změnila kvalifikaci a přešla do kavárny jako asistentka, našla jsem to, co mi v předchozí práci chybělo - vědomí toho, že moje práce má smysl, že mě naplňuje a hlavně mě baví.“


Dita

Dita Petrovičová, asistentka sociálně-terapeutické dílny
„Než jsem nastoupila do Slunečnice, pracovala jsem jako servírka. Ve Slunečnici jsem nejprve působila mezi dobrovolníky, ale právě prací v kavárně Na cestě se mi splnil sen a dosáhla jsem na zaměstnání ve své profesi.“


Radek

Radek Malčánek, pomocný asistent pro pracovní trénink
„V tréninkové kavárně pracuji sice krátce, avšak již dnes mohu říci jak cenná a zajímavá zkušenost to pro mne je.“


Lucie

Lucie Smíšková, kuchařka, cukrářka
„Práce v kavárně mě moc baví, protože je to kolektivní práce, všichni jsme zde jako jeden člověk. Práce s klienty mi dala příležitost přehodnotit život svůj a své rodiny, za to jim moc děkuji!“


Veronika Slavíčková

Veronika Slavíčková, kuchařka, cukrářka
„Jsem moc ráda, že se mi naskytla možnost pracovat v kavárně Na Cestě. Je to mé první zaměstnání, které mi nejen rozšířilo mé cukrářské znalosti a dovednosti. Dalo mi též možnost nahlédnout do práce sociálních služeb, seznámit se s novými lidmi a navázat nová přátelství.“


Hanka

Hanka Mácová, kuchařka
„Vystudovala jsem jiný obor, avšak vaření je mé hobby. Jsem moc ráda za práci v kavárně, která mě moc baví i díky skvělým lidem, které jsem tu mohla potkat.“


Jana

Ing. Jana Zýková, ekonomka projektu
„Je pro mne výzva podílet se na tomto projektu.“